Depresivní síť a točící se míč....

4. února 2010 v 21:10 | Dr. Psycho Neki |  Depresivní dny
Ač se to může zdát jako nevýslovná blbost nadpis přesně vystihuje tento článek.Neki teĎ měla bohužel zaracha a bude mít pokud ještě dostane špatnou známku... No teď k článku... Trochu vám popíši dnešní den. Teď mne tak napadlo... mohla bych vytvořit rubriku popisu mých depresivních dnů. *usměje se* Bláze¨n za něhož mne považují... možná vám tato rubrika řekne proč...




4.Února 2010...čtvrtek

Den jako každý jiný, avšak já jej nenávidím.Proč?Mám kroužek...volejball.Nenávidím to!Ale jelikož mí rodiče stojí za názorem že musím mít nějaký sport a volejball není tak hrozný.To jsem si tehdy myslela, ale každý kroužek, kde vám nikdo nerozumí je hrozný.Nebudu vypisovat celý den, ale začnu od cesty ke kroužku...

Mám kamarádku od děctví, je fajn, ale snaží se být hvězdou.Je ten typ co já nemám ráda, respektuji, ale nemusím.Zima se vkrádala do mého těla, zatím co jsme šli pomalým krokem lesem.Obvykle tudy nechodíváme, ale dneska to tak bylo.Jindy bych byla vysoce šťastná, zhluboka bych nasávala čerstvější vzduch z okolí, ale dnes jsem se spíše dusila.Dusila v cigaretovém dýmu, jenž se mi nemilosrdně vkrádal do plic nutíc mne kašlat.Chvěla jsem se zimou, dusila se, oči mi slzely.Chtěla jsem zmizet.Rozplynout se jako ten dým a nevnímat okolí...

*zatím co to teď vypráví ji to tolik nebere, zatím, tak trochu přeskočí, jelikož nemusíte znát celý průběh cesty*

V kroužku to nebylo o nic lepší.Bylo mi až do pláče.Nepatřila jsem tam.Už můj postoj a způsob uvažování se vymykal ostatním.Tréninky vždy pouze protrpím.Je to možná bolestivé, ale snažím se.Ukryvám se pod maskou aby nebylo vidět jak se cítím...a hlavně jak uvažuji.
,,Tik tak" "znělo mi to v hlavě. Hleděla jsem na ostatní jako... jako na něco, co nikdy nepochopím i kdybych se snažila.

19.15...

V tuto hodinu se náš trénink chýlil ke konci a nám bylo nakázáno si hrát přes síť ve dvojici. První to byla nuda. Avšak pak jsem pohlédla skrs síť, skrz mé rozpuštěné vlasy.Jak deprimující by bylo být v té síti zamotán. Jak často do ni narážejí míče ve snaze jí proniknout, avšak dočkají se pouze tvrdého pádu.Spadnou a musí oddaně čekat dokud je něčí ruce opět nevezmou a opakovaně je házejí přes síť.Ten pohyb míče... Mé oči jej kopírovaly.Všimly jste si jak míče létají? Když je odehrajete košíčkem? Proč se jednou točí hodně a podruhé zase málo nebo vůbec? Ten pohled na míče jak musí létat mezi námi a mi určujeme jjich osud... *pousměje se* tak stejně s námi si lidé na vyšších místech hážou.Každý říká, nejsem jen kus hadru, ale přitom každý z nás jim je. Jsme věžni vlastního světa... a tehdy mi na rty došla ta slova: ,,Asi jsem blázen, blázen s jiným chápáním světa".
Neki ver Leth

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kitsune ver Leth Kitsune ver Leth | E-mail | 4. února 2010 v 21:24 | Reagovat

*Usmívá se*
Jak já jsem ráda že nejsem sama bláznem... někdy mé uvažování... lidi to nechápou ty dny bez našeho světa... bylo to jako u strážců, tlačiliq mě vlastní kosti a kůže mi byla příliž těsná... Chtěla jsem pryč... baví mě život ale zároven ho nenávidím ty mi dáváš jistotu... díky tobě jsem úplně nezešílela...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama